Realita včelařova Vol: II

Dobrý den, pane Smolíku,
rád bych reagoval na článek „Realita včelařova“. Po jeho přečtení jsem se musel trochu zamyslet, jestli jsem ho náhodou nepsal já a nezapomněl na to. Ten příběh je bohužel až příliš podobný mému. Mám momentálně 9 včelstev a tato jsem nikdy neléčil (nepovažuji slovo léčit za vhodně zvolené, ale zasvěcení chápou) pomocí žádných chemických preparátů (občas jsem experimentoval s bylinnými čaji, případně poprašováním práškovým cukrem na podporu groomingu,..).
Na počátku jsem také vstoupil do ČSV a očekával jsem přístup, který by neofytovi osvětlil základy vhodného přístupu ke včelám. Místo toho jsem byl neustále konfrontován pouze z nátlakem na ‚léčení‘. Rozhodl jsem se, neboť jsem na toto měl právo, si tzv. léčit včely sám a takto jsem to také lidem z ČSV oznámil. Následovala řada telefonátů s výhružnými podtexty, až jsme se rozbratřili (či rozpřátelili) a z organizace jsem na vlastní žádost vystoupil. Od té doby jsem jaksi pod drobnohledem a musím být opatrný s ohledem na své názory, které nepodporují ani léčení, ani krmení cukrem, ale přístup takový, který byl co možná nejbližší tomu, kterým včely žijí a vždy žily, v přírodě.
Moc děkuju za příběhy o které jste ochotni se podělit
Věrně Vašek
Advertisements
%d bloggers like this: