Jak jsme začínali?

Moto: Jak lidi včelaří, tak i žijou.

Člověk nepotřebuje číst knihy, aby začal včelařit.
Stačí mu jen trochu odvahy a selského rozumu.

Náš příběh je prostý.
V dětství jsem se díval dědovi pod ruce.
Včelařil celý život.
U včel i umřel.
Já nechtěl zůstat doma a včelařit.
Šel jsem do světa za lepším.
Nezůstal jsem venkovanem.
Na včely jsem 20 let ani nevzpomněl.
Pak ale přišel věk Kristův i věk pokristův.
Přišla i touha živit se něčím opravdu smysluplným.
S rodinou vypluly i zážitky z dětství.
Mít tak včelí farmu na med a budem soběstační zemědělci.
To byl nápad, panečku.
Myslel jsem si, že budu točit filmy a nakonec budu zemědělec.
Tomu řikám dějový zvrat.
Bylo to v březnu.
Kde ale vzít včely?
Doma jich pár zbylo.
Stará se o ně maminka s bráchou.
Vyžebrám smetenec.

Moc jsem nevěděl co je to smetenec.
Bože veleb internet.
Smetenec je asi tak kilo až dvě kila včel smetených z medových plástů; plus jedna královna.
Lepší je ovšem smetený celý úl.
Takový smetenec se obvykle dělá v červenci.
Byl březen.
Co dělat?
Čekat.
A těšit se.
A sehnat úly.
Bože veleb internet.
Ty nejlevnější úly na trhu byly úly pana Langstrotha.
Ať už ten Langstroth byl kdo chce, ty úly chci!
A rámečky, co netřeba stloukat.
Chci je.
Krmítka z Ameriky.
Dno vysoké a víko dřevěné.
Ať to stojí, co to stojí.
Půjčili jsme si u banky pár korun na ruinu domu někde v pohraničí.
Z obchodu sešlo a peníze postupně utrácíme v provozu rodiny.
S tím je konec.
Všechno jde na úly.
Jana mě zabije, až se to dozví.
Těhotná s prvním dítětem v náručí, a já že budeme mít včely.
Na štěstí je tak unavená, že nemůže odporovat.
Nemá ráda hmyz.
Hlavně komáry a klíšťata.
Včely doma neměli.
Má jiný prazážitky.
Doufá, že mě to přejde.
Já doufám, že mě to nepřejde.

Kde ale sehnat ty včely v březnu?
Internet není všemocný.
Včely nemá.

Ideálem je smetené včelstvo.
Má vlastní matku.
Má i nějaké létavky.
Pokud ho smetáte na místě, kde stál úl, má dokonce všechny létavky.
V našich krajích se na smetence nějak zapomnělo.
Včelaři je neznají a nechtějí dělat.
Ani moje mamka nechtěla.
Bylo to na konci června.
Nevěřila, že přemetené včelstvo postaví nové plásty na zimu.
Nebudou stejně tak věřit ani ostatní včelaři.

Pamatuju si to dobře.
Včel jsem se bál a byl jsem jen drze troufalej.
Za máminou maringotkou stojí zasíťované dno.
Nevím, že dno musí mít pletivo v podlaze.
Internet prodával jen jeden druh.
Proto je zasíťované.
Na dnu stojí jeden nástavek Langstroth.
V nástavku je deset rámečků s mezistěnou.

Potom jsme přinesli úl adamcovy míry a plást po plástu jsme ometli včely do Langu.
Normálně včelařským košťátkem.
Mladé včely padaly do nitra.
Padaly i kolem a lezly ven z úlu.
Utíkaly po horních loučkách rámečků.
Létavky se zvedaly a vracely se na původní místo.
Bodaly všude a mě se chtělo plakat.
Mamka asi plakala.
Měla díru v kukle a dostala žihadlo do oka.
Bylo to zbytečně intenzivní.

Proč mi někdo neřekl že mám úl otevřít a nechat létavky odletět na původní místo.
Mladé včely přeci tolik nebodají.

Měli jsme přemetená dvě malá včelstva.
Bez létavek.
Není, kdo by letěl pro potravu.
Selský rozum velel nakrmit.
Stačilo jen velmi decentně krmit cukrovou vodou.
Koupí se na to takové děrované víčko ve včelařských potřebách.
Rozdělá se voda a cukr 1:1 a naleje se to lahve od medu.
Postaví se to přímo na loučky rámečků víkem s dírama dolů.
Nevyteče to.
Jen se to musí obrátit kus od úlu.
Část vyteče do trávy a podtlak vzniklý ve sklenici obstará rovnovážný stav.
Dál už to nevytéká.
Včely si to přes noc odeberou.
Krmí se večer za soumraku.
To aby to těm ostatním včelstvům nebylo líto.

Smetenec je něco jako roj.
Rychle staví.
Plásty budou úplně nové.
Do smetence nepatří starý plást.
Nehodí se to.
Nesmí se to.

Udělat si vlastní smetenec bylo intenzivní a opravdové.
Myslím, že by to měl udělat každý.
Měl by si najít v okolí včelaře.
Klidně starého klasika.
Neposlouchat ho.
Dívat se.
Stačí jen vidět, jak se zachází se včelama.
Ostatní ať přijde samo.
Dvě tři návštěvy u včelaře vedou k poučení na celý život.
Nabídněte mu pomocnou ruku.
Pomozte mu s vytáčením medu.
Dívejte se mu pod ruce.
To co uvidíte, obsahuje pokaždé stejnou esenci.
Je to tisíce let nezměněný vztah.
Velký člověk a tisíce malých tvorů.
Za pomoc na včelnici žádejte jen jedno.
Smetené včelstvo.
Nechtějte oddělek.
Ten ať si včelař vypiplá do včelstva sám.
On ví jak.
Není to pro něj problém.
Začátečník potřebuje roj a nebo smetenec.
Začátečník potřebuje začít od začátku.
Začátečník potřebuje vnímat, jak včelstvo funguje.
Jak se uchytí na horních loučkách.
Jak začne stavět shora dolů.
Jak v prázdném prostoru vzniká architektura hnízda.

Zima.

A jak to dopadlo po zimě?
Včely byly v náramné kondici.
Založil jsem z nich naší včelnici.

Až do tohoto okamžiku to vypadalo jako úspěšná mise.
Nakoupil jsem nástavky i dna a včely jsme měli na půjčeném pozemku.
Plán na rozvoj byl jasný a návratnost zrovna tak.
Mohla to být další včelí farma v Čechách.
Tuny medu.
Velká včelstva.
Oddělky.
Pesticidy.
Dotace.
Inseminace.
Registrovaný chov.
Matky F1.
A pocit zmaru.

Tenhle scénář moc dobře znám
Studoval jsem na humanistickýho fotografa.
Doba se změnila a humanistická fotografie zmizela ze světa.
Přestěhovala se do televize.
Začal jsem být úspěšný kameraman v televizi a humanismus zmizel na youtube.
Vlastně všechno zmizelo youtube.
Je tam toho tolik, že to dokonce zmizelo i na youtube samo před sebou.
Svět se změnil.

Povinné pesticidy v úlu.
To mě trápilo jako první.
Co na tom, že tomu včelaři říkají léčení.
Není to léčení, je to hubení roztoče pesticidem.
Jedovatým pesticidem.

Vstupuji do Českého svazu včelařů.
Můj děda tam funkcionařil.
Pravda, miloval chemii na zahrádce i u včel.
Třeba to byla taková doba.
Třeba to dřív jinak nešlo.
Teď je jiná doba.
Půjdu na schůzi.
Kolem stolu tam bude sedět deset moudrých.
Budou to krásní staří muži.
Těším se na jejich jiskrnné oči.
Oni budou znát odpovědi na moje otázky.

Nestalo se!

Bože veleb internet.
Film The Honey Bee Blues byl na youtube.
Problémem celého včelařského světa je prý nějakej roztoč Varroa.
Můj děda tomu říkal varroáza.
Nikdo ale přesně neví, kdy už to je varroáza a kdy ještě ne.
Problém tedy není nějaká choroba zvaná varoáza.
Tu si včelaři asi jen tak vymysleli.
Proti chorobě lze totiž zasáhnout lékem.
Kdežto proti roztoči je hubení pesticidem.
To nezní moc pěkně.
Lepší bude říkat tomu varroáza a můžeme to léčit.
Tady uznávám důvtip našich moudrých chemiků včelařů.

V tom filmu The Honey bee blues je chasník, kterej ví o roztoči snad úplně všechno.
Jen neví, jak se ho zbavit.
Umí ale dokonale objasnit, jak se takovej roztoč množí.
To je užitečný.
Varroa se množí v buňce se včelou.
Při líhnutí včely se vylíhne i několik roztočů.
Ti si pak vlezou k jiné včelí larvě.
Vylíhne se zase včela a několik roztočů.
Tak to jde dokola až včelstvo zkolabuje.
Jak to asi funguje u takového roje?
Stará královna odletí se starýma včelama.
Nemají plásty.
Včely se nelíhnou.
Roztoč se nelíhne.
Zdalipak to nebude řešení.
Nikdo neví.
Rojení je prý špatná věc a musí se mu zamezit.
Včely žijící divoce jsou prý zlo.
Roznáší to prý jen nemoci.
Není to jaksi pod kontrolou.

Tak a tady mi to došlo.
To je ta odvěká touha vládnout.
Jedni bijou ženský doma.
Jiný jsou u STB.
Další jdou kupředu pod křídly korporací.
No a ti zbylí včelařej.

Heleďte, bez opylovačů celej svět zhebne.
Oni nás potřebujou ze všech nejvíc.
Vždyť my to tu máme v rukou.

Takovej je ráj včelařů.
Žádní kněží.
Žádná víra.
Jen touha vládnout a předstihnout ostatní spoluvládnoucí.
Velkovýnosy medu na jedno včelstvo.
Mantra současného velkovčelaře.

Kam jsem se to proboha dostal?
Co se tady mám asi naučit?

Dnes už tuším, že nepotřebujeme víc včelstev.
Nepotřebujeme ani víc medu.
Máme všeho dost.
Med se vyváží aby se dovezl jiný z Číny.
Na polích roste řepka.
Nač to podporovat.
Chybí nám zdravý rozum.
Chybí nám včelaři se zdravým rozumem.
Chybí nám úcta k medu jako surovině.
Z medu je jen obchodní artikl s dobrým jménem.
Ze včelaře jen hlupák s pověsí mesiáše.

Neprohlašuju se tu za spasitele včelaření.
Pokusím se jen nabídnout svojí verzi řešení.
Dokonce ani nejsem přesvědčen, že je to jediná možná cesta.

Chci, aby to byla cesta jednoduchá a dobrá.

Plná víry a naděje.

Říkáme tomu SVATOJÁNSKÉ VČELAŘENÍ.

Cílem našeho snažení je nový začátek.
Chceme začít znova.
Chceme vytvořit druhou vývojovou linii českého včelaření.
Zní to nabubřele, ale je to obyčejné.
Současní včelaři opustili vše, co jejich předci používali.
Prostě po válce začali nově a moderně.
Před časem jsem náš pohled na včelaření publikoval v časopise Včelařství.
Ozval se starý pán a byl dojat.
Prý se taková jiná větev včelaření vytvořila za války.
Ničeho nebylo nadbytek a došlo na minimalistické postupy.
Válka skončila a včelaři chtěli zapomenout na její bídu.
Začali včelařit moderně.
Tou dobou prý jezdil krajem pošuk včelař a pořádal přednášky zdarma.
Snažil se prý včelaře přesvědčit.
Tušil, že nová cesta je cesta bez cíle.
Ten dobrák prý propagoval minimalistické včelaření bez rámečků a bez mezistěn.
Jeho snažení zapadlo.
Neexistoval internet.
Bože veleb internet.
My jsme v jiné době.
Píše se rok 2013.
Světová ekonomická krize vrcholí.
Taková malá simulace války.
Doba vhodná k propagaci minimalismu.

Věrně Vašek Judas Smolík

Jak staví roj (smetenec) !!!

20130622-180413.jpg

20130622-180419.jpg

20130622-180423.jpg

20130622-180429.jpg

20130622-180434.jpg

20130622-180440.jpg

20130622-180444.jpg

20130622-180450.jpg

Advertisements
%d bloggers like this: